Pro pochopení jak vše funguje stačí si uvědomit a dokázat popsat a napsat 4 základní části kódu. Z těchto částí je složeno vše co se v kódu děje.
4 části: proměnné, podmínky, cykly a funkce
Každá z těchto části se používá vždy a všude v každém kódu, jazyku nebo vývojovém diagramu.
Proměnná je místo v paměti kam ukládáme data. Jaká data ukládáme nám určuje datový typ.
Proměnné nejsou perzistentní paměť, je to paměť operační paměť, tedy nejčastěji RAM nebo Cache na procesoru.
Proměnné používáme jako:
true | false)> < = (proměnná A > 5, A <= B, …)Když už máme data uložená, potřebujeme se na základně toho co máme uložené právě v proměnných nějak rozhodnout.
Rozhodujeme se na základě toho, že si můžeme odpovědět na otázku vždy jestli je to pravda nebo nepravda. Odpovídáme tedy buď true | false nebo 1 | 0 nebo Ano | Ne nebo podobně. Jiné typy jak si na podmínky odpovědět neexistují!
Protože si můžeme odpovědět ano nebo ne (pravda, nepravda) vzniká nám tzv. větvení. Tedy buď náš kód bude pokračovat jednou cestou (true) nebo druhou (false), tím docílíme možnosti reagovat, upravit obsahy proměnných a další. Podmínky jsou “obal” 2 částí kódu, kde se vykoná jeden z nich v případě splnění nebo nesplnění podmínky.
Cyklus jak už slovo napovídá něco cyklí, jinak řečeno opakuje. Co opakuje? Kód který je uvnitř cyklu. Ať už je to vytvoření a naplnění proměnných, podmínky nebo následující funkce popsané níže. Cykly jsou “obal” kódu, který bychom museli psát vícekrát!
Cykly se používají pro: