Kdo může dělat co

Linux soubory a složky mají vždy tři skupiny uživatelů, pro které nastavujeme oprávnění:

Skupina Kdo to je
vlastník (user) Ten, kdo soubor vytvořil, typicky uživatel
skupina (group) Lidé patřící do stejné skupiny jako soubor
ostatní (others) Všichni ostatní uživatelé systému

Změna vlastníka (ownera/usera) a skupiny

									user/owner   group
drwx------     5  student      student       Movies
drwxr-xr-x     4  userx        userx         PhpstormProjects

Změna skupiny se provádí často s příkazem sudo (pokud je doinstalovaný) - tedy pod root uživatelem. Tím se vyhne problémům s oprávněním, tedy kdy nastavuji něco na co oprávnění nemám.

<aside> 📌

Pozor! V základu příkazy mění jen aktuální složku, pokud chcete aby fungoval příkaz i na podpoložky, je třeba využít rekurzivní zápis, nejčastěji s atributem -R.

</aside>

Změna ownera (user) se provádí příkazem chown <user|UID> <cesta>. Tento příkaz příjme jak uživatele jako název (třeba student), tak i UID, tedy specifické ID uživatele, lze jej nalézt třeba v /etc/passwd souboru. Cesta je pak jakákoliv relativní nebo absolutní cesta k souboru nebo složce.

Změna skupiny (group) se provádí příkazem chgrp <group|GID> <cesta>. Tento příkaz příjme jak skupinu jako název (třeba student), tak i GID, tedy specifické ID skupiny, lze jej nalézt třeba v /etc/passwd souboru. Cesta je pak jakákoliv relativní nebo absolutní cesta k souboru nebo složce.

Jaká práva mohou mít

Pro každou skupinu můžeme definovat tři základní typy práv:

Právo Co dovoluje
R – read (čtení) Může soubor číst / zobrazit obsah složky
W – write (zápis) Může měnit obsah souboru / přidávat soubory do složky
X – execute (spuštění) Může spustit soubor jako program / vstoupit do složky

Jak se práva zapisují

Existují dvě běžné podoby zápisu:

  1. Symbolické (RWX)
  2. Číselné (octal)

Jak to funguje interně (bez binární matematiky)

Praktický příklad